Plasty a kaučuk globálně s nejlepšími růstovými perspektivami

Od roku 1952 prezentuje veletrh K v Düsseldorfu obzvlášť hmatatelně celosvětové úspěchy plastů a kaučuku. I v sedmém desetiletí existence veletrh dokládá enormní růst světového průmyslu umělých hmot a prezentuje každé tři roky špičky technologického vývoje. Nikde nejsou k vidění polymerní materiály, technika strojů, zpracování a nástrojů i rozmanité aplikace umělých hmot a kaučuku tak komplexně jako v Düsseldorfu. Tím se i 20. ročník veletrhu K v roce 2016 stane ukazatelem směru pro všechny, kteří chtějí získat přehled přes plastikářský průmysl a zpracování plastů.

Celosvětový úspěch chemického průmyslu se demonstruje především růstem použití plastů a kaučuku jako materiálu, které v období 1950 až 2015 rostlo v průměru o 8,5 procent ročně. Tak vysoká jako v padesátých až sedmdesátých letech minulého století růstová čísla dnes již nejsou, ale s meziročně 4 až 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, byť značné rozdílná podle regionů, produktů nebo aplikacích.

Celosvětová akceptance polymerních materiálů

Motorem celosvětového růstu je především nárůst počtu obyvatel světa a celkově se zvyšující životní standard lidstva. Prosperita se odráží na mnohých trzích aplikací umělých hmot, především u obalů na potraviny a produkty každodenní spotřeby, také však u nejrůznějších obalů na skladování a přepravu. Infrastruktura a výstavba jsou impulzem pro použití plastů v oblasti zásobování vodou, elektřinou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty. Jako další důležitou oblast použití je nutno jmenovat narůstající mobilitu – od automobilů přes přepravu nákladů až po letectví. Jednou oblastí aplikace, ve které se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: přístroje, diagnostika, laboratoře i bezpečná aplikace farmaceutik v aktuálně požadované kvalitě nejsou bez plastů v podobě bezpečných a hygienických jednorázových produktů myslitelné. Také produkty pro sport a volný čas, které dnes známe a jichž si ceníme, lze realizovat už pouze s použitím umělých hmot. Všechny tyto aplikace přispívají na svých trzích a s použitými umělými hmotami i kaučukem k celosvětové akceptanci a dalšímu šíření polymerních materiálů.

Asie předním regionem světa ve výrobě plastů

Pro rok 2015 vyčíslil svaz výrobců PlasticsEurope světovou výrobu plastů na 322 milionů tun. Necelých 270 milionů tun z tohoto množství byly plastikářské materiály, tzn. materiály, které se zpracovávají v plastové výrobky. Zbývajících přibližně 50 milionů tun bylo použito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, laků nebo barev. Ve stejném období bylo dle analýz skupiny International Rubber Study Group IRSG po celém světě vyrobeno a spotřebováno téměř 29 milionů tun kaučuku. Z toho bylo 12 milionů tun přírodního kaučuku a necelých 17 milionů tun syntetického kaučuku.

Stejně jako všechny cenové otřesy a hospodářské krize posledních let také krátká finanční a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodobě pozitivní vývoj plastikářského průmyslu pouze lehce. Od roku 2010 se plasty vrátily s nárůstem výroby 3 až 5 procent ročně na cestu růstu.

Celosvětové kapacity na výrobu termoplastů, největší a nejvýznamnější skupiny všech umělých hmot, představovaly ke konci roku 2015 dle informací databáze kapacit KI Polyglobe 305 milionů tun ročně. Z toho připadalo více než 90 procent na standardní plasty, necelých 9 procent na technické termoplasty a podíly velikosti promile na vysoce výkonné polymery a na plasty na biologické bázi resp. biologicky odbouratelné plasty.

Obrovský ekonomický rozmach Číny a mnoha zemí jihovýchodní Asie proměnily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do průmyslu plastů v největší region s nejvyššími růstovými čísly. Asie nyní již s podílem 49 procent vyrábí necelou polovinu umělých hmot vyrobených na celém světě. Z asijských zemí pocházelo v r. 2014 mimo to 40 procent strojů používaných na výrobu plastů po celém světě. Čína je dnes ve všech segmentech plastikářského průmyslu nejvýznamnější zemí světa: dle údajů za rok 2014 připadá jen na Říši středu 26 procent globální výroby plastů (2015: 28 procent), 33 procent světové výroby plastikářských strojů a největší podíl na celosvětovém objemu zpracování plastů.

Mohutné rozšíření polymerizačních kapacit v asijsko-pacifickém prostoru a na Blízkém Východě zásadně proměnilo statistické poměry: s podílem Číny ve výši 28 procent, 4 procenty Japonska a dalšími 17 procenty ostatních asijských zemí připadá na tento kontinent celých 49 procent. Evropa a Severní Amerika s podíly 18 resp. 19 procent na světové produkci ztratily pouze několik procentních bodů. Na Blízký a Střední Východ a Afriku připadalo dle statistiky PlasticsEurope dohromady 7 procent, na Jižní Ameriku 4 procenta a na bývalé státy SNS 3 procenta. Ve srovnání s rokem 2006 zvýšila Asie do r. 2015 svůj podíl na světové produkci o přibližně 9 procentních bodů, zatímco Severní Amerika ztratila 4 body a Evropa 6 bodů. Také v produkci kaučuku dominuje Asie – tradičně s podílem 73 procent u přírodního kaučuku, nyní však už také se 61 procenty u syntetického kaučuku.

Německy hovořící země technologickými lídry, Čína však vedoucí zemí trhu strojů

Produkce plastikářských a gumárenských strojů dosáhla v r. 2014 s hodnotou více než 32,5 miliard EUR nového rekordu (2013: 30,8 miliard EUR). Evropští výrobci plastikářských strojů vyrobili 40 (42) procent, což odpovídá hodnotě produkce ve výši 13 (12,8) miliard EUR. Jak zjistil Euromap, svaz výrobců strojů z Rakouska, Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Lucemburska, Španělska, Švýcarska a Turecka, dokázali Evropané v r. 2014 lehce posílit svoji vedoucí roli ve světovém obchodu na 50 procent. Navzdory mnohým nepředpověditelným vlivům očekává Euromap pro rok 2015 zvýšení světové produkce o 3 procenta na 33,5 miliard EUR a růst evropské produkce o 2 procenta na 13,3 miliard EUR.

Podle hodnoty produkce byla nejsilnější jednotlivou zemí ve výrobě plastikářských strojů v r. 2014 Čína s podílem 33,4 procent, následovaná Německem s 20,5 procenty, Itálií s 7,8 procenty a USA s 7,1 procenty. Ve světovém obchodě vede německé strojírenství s podílem na světovém exportu ve výši 24 procent před Čínou (13 procent), Japonskem a Itálií (obě po 9 procentech) a USA (6 procent).

Evropský plastikářský průmysl relativně stabilní

Dle údajů Eurostatu, které sestavil PlasticsEurope, dosáhl plastikářský průmysl v prostoru EU28 v roce 2014 s 1,45 miliony pracujících v 62.000 převážně malých a středně velkých podnicích obratu 350 miliard EUR a přispěl k přebytku obchodní bilance EU částkou 18 miliard EUR. Nejdůležitějšími cílovými zeměmi pro export plastikářských surovin a výrobků z umělých hmot byly (mimo EU) Turecko, Čína, USA, Rusko a Švýcarsko. Nejdůležitějšími zdroji importů mimo EU byly u surovin USA, Saudská Arábie, Jižní Korea, Švýcarsko a Japonsko, v oblasti zpracování plastů pak USA, Švýcarsko, Čína, Turecko a Japonsko.

Branže obalů v Evropě spotřebovala dle dat PlasticsEurope v roce 2014 s 39,5 procenty největší podíl plastů. Stavebnictví následovalo s podílem 20,1 procent na 2. místě a automobilový obor s 8,6 procenty na 3. místě. Za těmito obory následoval elektrotechnický a elektronický průmysl s 5,7 procenty a zemědělství s 3,4 procenty. Spotřeba všech ostatních odběratelů – nábytkářského průmyslu, zdravotnictví a výrobců domácích přístrojů, hraček a výrobků pro sport a volný čas – se za rok 22,7 nasčítala na 22,7 procent.

Největšími spotřebiteli umělých hmot v Evropě jsou nadále Německo (25 procent), Itálie (více než 14 procent), Francie (necelých 10 procent), Velká Británie (necelých 8 procent), Španělsko (více než 7 procent) a Polsko (6 procent).

Břidlicový plyn mění hru

Evropa usiluje o redukcí svých emisí CO2. Důsledkem tohoto snažení je snížená spotřeba fosilních paliv. Klesající spotřeba ropy zase v posledních letech vyvolala umírání rafinerií, které také zredukovalo množství disponibilních polotovarů pro polyolefiny, objemově největší skupinu plastů. Současně postavily země přilehající k Perskému zálivu takříkajíc na svých ropných nalezištích značné kapacity na výrobu plastů, které měly zásobovat Asii a Ameriku. Zatímco se Evropa již dnes nedokáže zásobit polyolefiny z vlastních zdrojů a je odkázaná na importy, objevuje se v podobě břidlicového plynu jako nesrovnatelně levnějšího zdroje v USA další „game changer“ – hráč ovlivňující hru. V důsledku již mnoho let běžících investic mají pravděpodobně od roku 2017 jít do provozu nové kapacity na výrobu polyolefinů z plynu. V současné době se v Severní Americe staví kapacity jak na těžbu břidlicového plynu, tak i na výrobu potřebných kopolymerů a na polymerizaci cílových plastů. V neposlední řadě roste i infrastruktura na přepravu, skladování a námořní přepravu vstupních produktů a granulátů připravených ke zpracování. Nákladové výhody nových amerických produkcí pravděpodobně změní objemové toky polyolefinů mezi kontinenty ve prospěch dodávek ze Severní Ameriky.

Konjunktura plastů se světly i stíny

Ne všude na světě zaznamenává obchod s umělými hmotami a výrobky z plastů tak relativně stabilní až pozitivní situaci jako v europrostoru. Malý, avšak vysoce hodnotný švýcarský plastikářský průmysl v poslední době trpěl náhlým odpoutáním Švýcarského franku od Eura a s ním spojeným drastickým růstem hodnoty místní měny. Takřka přes noc byl tvrdě postižen především strojírenský a zpracovatelský obor.

Mimo Evropu běžely obchody především se státy BRIC v poslední době zdrženlivěji, než se původně očekávalo. Čína musela korigovat svá růstová čísla směrem dolů, a Indie se vzpírá tlaku importů. Průmysl Ruska bojuje s kolísajícím rublem, sankcemi a dalšími politickými nejistotami, stejně jako s nízkými tržbami energetického sektoru. Také Brazílie a některé její sousední země trpí pod tlakem nízké ceny ropy, na jejímž exportu jsou jejich národní ekonomiky značně závislé, a sklouzly do ekonomické krize. Jak výrobci, tak i mnozí zpracovatelé plastů v Jižní Americe v současné době odkládají zamýšlené investice na neurčito. Naděje výrobců investičních celků se tedy upírají jak na mnohé rostoucí asijské trhy, tak i na opět posilující USA a na hospodářské zpřístupnění Iránu.

Více recyklace v Evropě

Znečištění moří plastovým odpadem a tzv. mikroplasty se v posledních letech široce diskutovalo v médiích i mezi lidmi po celém světě. Je přitom zřejmé, že tento politováníhodný stav způsobují jednak nefungující systémy na sběr a likvidaci odpadů, tak i chování lidí.

I když starý kontinent nepatří k velkým původcům znečištění, usiluje především evropský plastikářský průmysl již dlouho o to, aby vedle zřízení vhodných sběrných systémů a důsledného zužitkování výrobních odpadů byl zhodnocen také odpad od spotřebitelů. V důsledku legislativních předpisů a nejrůznějších iniciativ v Evropě (to zde jsou státy EU28 plus Švýcarsko a Norsko) roste podíl recyklace v posledních letech neustále: v roce 2014 dosáhl 69 procent a tím přibližně o 10 procentních bodů výš než ještě v roce 2011 a o 21 bodů nad úroveň roku 2006. V evropských zemích se zákazem skládkování plastů je podíl recyklace obzvláště vysoký: Zatímco tyto země – Švýcarsko, Nizozemí, Rakousko, Německo, Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Belgie a Norsko – zužitkovávají více než 96 procent svých plastových odpadů, pět zemí stále ještě dosahuje podíly pod 30 procent .

Nejdůležitějšími způsoby zužitkování byly v Evropě v roce 2014 s 39 procenty energetické využití a s 30 procenty materiálová recyklace, zatímco cca 31 procent plastového odpadu skončilo na skládkách. Deset let předtím bylo 26 procent spáleno, 17 procent recyklováno a 57 procent deponováno. Při recyklaci obalů dosahují všechny evropské země již podíly nad 20 procent, polovina z nich více než 70 procent a některé dokonce více než 99 procent.

Německo: Domácí trh veletrhu K je často technologickým lídrem

V mezinárodní soutěži lokací se průmysl plastů a kaučuku v německy hovořících zemích prosazuje stále velmi dobře, a již mnoho desetiletí je v četných segmentech řetězce tvorby hodnot pro plasty a kaučuk technologickým lídrem. Jako největší jednotlivý trh v Evropě je Německo také domácím trhem veletrhu K.

Krátký pohled na ukazatele tohoto významného trhu: V Německu dosáhl průmysl plastů a kaučuku v roce 2014 obratu téměř 110 miliard EUR. Se zhruba 450 tisíci zaměstnanci drží jako jeden z nejdůležitějších průmyslových oborů podíl 6 procent na domácí průmyslové výrobě. V Německu bylo v roce 2015 dle údajů PlasticsEurope vyrobeno 19,4 milionů tun umělých hmot, celkový obrat výrobců plastů činil 27 miliard EUR. Výroba i obrat se v posledních letech pohybovaly na setrvalé úrovni s pouze mírným kolísáním. Stále konkurenceschopnější surovinová základna a silně rostoucí náklady na energie vyvinuly tlak na konkurenceschopnost německých výrobních závodů.

Výroba plastikářských a gumárenských strojů v německy hovořících zemích již dlouho drží svou pozici technologického lídra v oblasti strojní techniky i technologie. Němečtí výrobci uzavřeli rok 2014 s hodnotou výroby 6,7 miliard EUR v oblasti hlavních strojů a tím pádem jen s minimální ztrátou oproti rekordnímu roku 2013. S podílem 20,5 procent na světové produkci zaujímá Německo 2. místo za Čínou (33,5 procent) a je daleko před Itálií se 7,8 procenty na místě třetím. Ve světovém obchodě vedlo německé strojírenství s objemem exportu 4,6 miliard EUR a podílem na světovém exportu ve výši 24 procent před Čínou (13 procent), Japonskem a Itálií (obě po 9 procentech).

Německý průmysl zpracování plastů dosáhl v roce 2014 obratu 59 miliard EUR, zpracováno bylo přibližně 13,6 milionů tun materiálu. Zpracovatelé kaučuku v Německu zpracovali 1,57 milionů tun a vykázali tržby ve výši 11,3 miliard EUR.

Spolu se svými konkurenty z celého světy nyní zpracující průmysl Německa s napětím vyhlíží novinky a výsledky vývoje prezentované na veletrhu K 2016, aby pomocí nových typů materiálů, nových strojů a nástrojů mohl zákazníkům zpřístupnit nové aplikace plastů a kaučuku.


www.k-online.com

Facebook: https://www.facebook.com/K.Tradefair?fref=ts

Twitter: https://twitter.com/K_tradefair

 

Späť

 

Pridať komentár

* :
* :
* :
9 + 1 =
Odoslanie formulára

Priemyselné utierky

MEWA - priemyselne_utierky