Rizika a hrozby přestavby na zemní plyn a biomasu z důvodů nedostatku hnědého uhlí pro teplárny

Ze studie Invicta BOHEMICA předané „Pačesově komisi" vyplývá, že při pokračování současné úrovně těžby bez prolomení limitů dojde k vyuhlení těžitelných zásob dříve, než se předpokládalo. V roce 2025 bude zlomek vytěžitelných zásob využíván jen vlastníky dolů pro vlastní výrobu elektřiny a tepla. Teplárenství bude bez hnědouhelného paliva. Teplárnám končí kontrakty na uhlí mezi lety 2009 až 2015 bez reálné možnosti uzavření nových.

Další studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku HU v příštím desetiletí" prokazuje, že plošná náhrada hnědého uhlí biomasou ani zemním plynem není fakticky možná. Až na několik málo výjimek (v případě zemního plynu) je nereálná a znamenala by likvidaci teplárenského sektoru se všemi dopady na hospodářský vývoj, zaměstnanost a destabilizaci postižených regionů i průmyslu. V případě rozpadu soustav dálkového zásobování teplem bychom pocítili i zhoršení životního prostředí.

Shrnutí rizik, hrozeb a problematických míst:
1.Desítky miliard korun vynucených investic do přestavby zdrojů na zemní plyn či biomasu.
2.V mnoha případech ztráty neodepsaných investic v řádech desítek miliónů až miliard Kč.
3.Nemožnost získání dostupných technologií v reálné době do roku 2012 až 2013. Obrovský cenový nárůst investic s nepředvídatelným vývojem.
4.Faktická neexistence potřebných velikostí technologií při přestavbě (zejména ve variantě s biomasou), nutná likvidace řady stávajících funkčních zařízení (odsíření, denitrifikace a pod).
5.Významné snížení účinnosti řady teplárenských zdrojů. Nárůst škodlivin v ovzduší - emisí (NOx).
6.V řadě případů neexistence kapacitně dostupných plynovodů, zajišťujících potřebný objem zemního plynu, případně jejich vzdálenost desítky km. Neexistence garancí rezervovaných kapacit pro dodávky zemního plynu.
7.Zcela nereálné a nezajistitelné potřebné objemy biomasy a to i v případě pouze částečné náhrady hnědého uhlí. Dodatečné zatížení ovzduší emisemi z dopravy - přeprava obrovských objemů biomasy.
8.Po realizaci investice nárůst cen tepla do úrovní převyšujících v řadě případů hodnoty 1 200 Kč/GJ, tedy způsobující faktickou likvidaci zákazníků a tím i samotných tepláren.
9.Ve většině případů nemožnost financování z vlastních zdrojů, nenávratnost takové investice a nemožnost získání bankovních úvěrů.
10.Jako sekundární dopad také vinou ztráty rentability těchto zdrojů významné výpadky v daňových příjmech státu.
11.Vlivem enormního růstu cen tepla by došlo k zásadním dopadům na konkurenceschopnost průmyslu a sociálním dopadům na obyvatelstvo.

Náhrada hnědého uhlí biomasou
Nejkritičtějším místem přestavby hnědouhelných zdrojů do biomasy je nedostatek vhodného, homogenního a dostupného biopaliva. Pro teplárny přichází v současné době v úvahu jen dřevní štěpka, peletky a brikety. Při vyhodnocení produkčních možností dostupné a pro teplárny vhodné biomasy, jí ročně můžeme získat v ČR kolem 1,6 miliónu tun. Celková potřeba biomasy (dřevní štěpky) pro komplexní substituci hnědého uhlí je však 18 miliónů tun ročně, tedy více než 11-ti násobek současné reálná produkce.
Kumulovaný růst poptávky a vytvořená řádová disproporce mezi nabídkou a poptávkou by okamžitě zvedla ceny do zcela nedefinovatelné úrovně. Naprosto neřešitelná je otázka skladování paliva (na stejné množství energie musíme spálit až desetkrát větší objem biomasy než uhlí) a dopravy (automobilová doprava přivede nárůst dopravní zatížení do městských lokalit).
I 10 procent substituce stále ještě naráží na bilanční sumu vyšší než je reálná produkce. V této souvislosti je nutno navíc konstatovat, že stávající zdroje využívají již buď při spoluspalování s hnědým uhlím, nebo samostatným spalováním několik set tisíc tun biomasy ročně při výrobě elektřiny a tepla a několik zdrojů se připravuje k výstavbě. Tímto se výrazně snižuje potenciální množství dostupné pro další subjekty na hodnotu pod 1 milión tun ročně.
Teplárny jsou většinou schopné zajistit si biomasu v rozsahu od 3 do 15 % své roční potřeby. Nikdo však prozatím nedokáže zajistit tyto hodnoty na dobu životnosti zdroje, tedy nejméně na 20 let v odpovídající kvalitě, časovém rozložení a zejména přijatelné ceně.
Ze všech výše uvedených faktorů je zjevné, že realistické hodnoty substituce hnědého uhlí biomasou v letech kolem 2012 by se mohly pohybovat kolem 3,5 až 5 % objemu spotřeby hnědého uhlí v roce 2007. To však naráží ve většině případů na časovou nerealizovatelnost, způsobenou nedostupností odpovídajících velikostí technologií a dalších doprovodných problémů.

Náhrada hnědého uhlí zemním plynem:
Problémem u substituce hnědého uhlí zemním plynem u tepláren i závodních energetik je stejně jako u biomasy otázka dostupnosti paliva a zejména garance zajištění rezervovaných kapacit, zimních špiček a fatální závislost vývoje cen zemního plynu na globálním vývoji cen ropy a ropných derivátů.
V řadě případů je u jednotlivých společností limitním problémem neexistence jakýchkoli, natož vysokotlakých plynovodů a jejich vzdálenost často i desítky kilometrů od zdroje. Přivedení plynu je zde zpravidla nereálné, narážející mimo jiné také řadu dalších omezení (ochranná pásma v zastavěných lokalitách, problémy s výkupy pozemků, překročení komunikací, vodních ploch, přetnutí stávající infrastruktury železnic apod).
Dalším limitním prvkem, který je přímo spojen s přechodem na zemní plyn je v řadě případů nedostatek prostor v areálech tepláren pro teoreticky možnou výstavbu nových plynových kotlů. V mnoha případech nelze stávající fluidní kotle přestavět na plynové. Přechod na zemní plyn by vyvolal v některých případech následné obrovské doprovodné technologické změny ve stávajících rozvodech tepla. Zejména v případě parních rozvodů. Z důvodů platných energetických koncepcí měst je také velmi obtížné změnit stávající palivo. Řada vlastníků si plně uvědomuje v případě přechodu na zemní plyn závislost na jediném zdroji paliva a zásadní snížení bezpečnosti dodávek.
Při vyhodnocení alternativy úplné náhrady hnědého uhlí zemním plynem je patrné, že objem přes 5 miliard m3 ročně zcela překračuje možnosti současných kontraktů na zemní plyn platných pro ČR (roční spotřeba zemního plynu se u nás pohybuje kolem 9 miliard m3). I varianta poloviční náhrady naráží na všechny výše uvedené problémy spojené s faktickou nedostupností zemního plynu z důvodů neexistence, omezené kapacity plynovodů a prostorových omezení uvnitř tepláren.
U naprosté většiny subjektů je to však faktor cenového šoku, který by vznikl při přestavbě zdroje do zemního plynu. Ve většině výpočtů se ceny tepla po přestavbě dostávají na úroveň trojnásobku stávajících cen - až 1200 Kč/GJ na sekundární síti bez DPH. To by znamenalo odchod zákazníků tepláren, a to jak v průmyslu, tak v sektoru domácností. Postupné odpojování většiny subjektů spojené s dalším enormním růstem ceny by způsobilo následný rozpad teplárenské soustavy. Pouze v případě několika málo středně velkých zdrojů by byla přestavba, či úpravy uhelných kotlů na zemní plyn cenově přijatelná a způsobila by cenový růst tepla, který by ještě mohl být akceptovaný trhem - tzn. ceny by nepřekročily úroveň 700 Kč/GJ v roce 2012.
Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům, zejména dopadům cen tepla po přestavbě zdroje, či faktické nedostupnosti plynovodů je realistická možnost substituce v tomto segmentu kolem 8 až 10 procent stávající spotřeby hnědého uhlí.

Bilance spotřeby hnědého uhlí:
Bilance plánované spotřeby hnědého uhlí ze strany 30ti nejvýznamnějších tepláren a závodních energetik v letech 2008 až 2030 a celková potřeba hnědého uhlí při vývoji, který by umožňoval uhlí získat běžným způsobem na trhu, tedy i při uvolnění limitů o 407 miliónů tun ukazuje, že ročně by pro tyto zdroje bylo potřeba kolem 13,75 miliónu tun uhlí. V celkové hodnotě se bilanční suma za roky 2007 až 2030 dostala na úroveň 300 miliónů tun. I z těchto hodnot je patrné, že bez posunu limitů těžby hnědého uhlí není existence této skupiny zdrojů po roce 2020, kdy skončí kontrakty na uhlí naprosté většině tepláren reálná.

Dopady vynucené náhrady hnědého uhlí v teplárenství
Menší městské zdroje mají větší podíl dodávky bytovému sektoru, u velkých tepláren je tomu naopak, převažují zpravidla technologické odběry. Teplárny i závodní. energetiky jsou však historicky navázány na oba segmenty a ztráta jednoho z nich by vyvolala okamžitě neřešitelné existenční problémy zdroje.
Uvažovaná přestavba hnědouhelných zdrojů do biomasy, případně zemního plynu by vyvolala po realizaci investice cenový šok, který by se projevil skokově zhruba trojnásobným zvýšením ceny tepla pro konečné odběratele. V teplárenství existuje dlouhodobě hraniční cena tepla, při které se ještě vyplatí zákazníkovi setrvat u stávajícího dodavatele a není výhodné budovat vlastní zdroje. Tato cena je v současnosti pro obyvatelstvo kolem 580 Kč/GJ na sekundární síti (včetně DPH). U průmyslových odběratelů je to méně.
I přes fakt, že ceny tepla právě z hnědouhelných zdrojů se dnes pohybují výrazně pod touto hranicí (350 až 450 Kč/GJ), vynucená přestavba zdrojů by měla za následek více jak dvojnásobek současné hraniční substituční ceny - 1 200 Kč/GJ. To by vyvolalo okamžité reakce u obou klíčových skupinách zákazníků. Vyrobená elektřina na těchto zdrojích by byla také v cenách pravděpodobně neakceptovatelných trhem. Při výrobě elektřiny by tak došlo k zásadním výpadkům pro bilanci výroby ČR. Uvedená třicítka zdrojů totiž vyrábí zhruba 35 % elektřiny.

Úplná náhrada hnědého uhlí by měla za následek enormní sociální dopady pro obyvatelstvo z důvodů drastického nárůstu cen tepla, se všemi doprovodnými důsledky. Přechod na alternativní vytápění situaci nevyřeší, vyvolá další enormní investice a ve svém důsledku povede k většímu znečišťování životního prostředí. V řadě lokalit by byla situace v případě zániku zdroje ve střednědobém horizontu neřešitelná a obyvatelstvo by zůstalo bez zásobování teplem a teplou vodou. Tento vývoj by znamenal značné sociální otřesy a neschopnost hradit náklady za energie u významné části obyvatelstva závislého na centrálních dodávkách tepla.

Text: Mgr. Pavel Kaufmann

Späť

Aktuálne vydanie

Partnerské periodiká

TriboTechnika


www.tribotechnika.sk

SolarTechnika


www.solartechnika.sk