Názory a zkušenosti v oblasti využití biomasy pro spalování

U mnoha energií a paliv jsme si již zvykli na jejich začlenění, ale u biomasy občas tápeme a tak jsou mnohdy odsouzeny k nezdaru i dobré projekty. Každý ví, že je problematické atomovou energii využívat doma pro vytápění domku, že naftový motor pro motocykly není to pravé, že parní turbíny jsou pro elektrárny a ne do sídlištní kotelny. No a tak je nutné i zvažovat jaká biomasa se kam a proco hodí. Proto tento článek, o kterém zajisté lze hodně diskutovat, ale i to by mělo být jeho účelem.

Naší myšlenkou je nabídnout možnost využítí veškeré dostupné biomasy z okolí spotřebiče - kotelny. K tomu, aby se tato biomasa mohla využít musí být na trhu kotle, které umí poskytnout plný komfort při jejich obsluze, samozřejmě při splnění veškerých emisních limitů a dalších vyhlášek a nařízení.
Důležité je, zda nabídneme zákazníkovi technologii spalování biomasy se službami (plynulé dodávky paliva, aby mohl mít minimální objem skladů, dále odvoz popela, čištění kotle apod.). V takovém případe získá srovnatelné pohodlí s plynem nebo olejem.
Cena biomasy s těmito službami může dosáhnout cca 6 500 Kč za tunu - tento propočet vychází z pouhého srovnání ceny tepla - ceny GJ, takže i poskytování těchto služeb může být pro obě strany zajímavé (napříkald letos se výkupní cena tuny obilí pohybuje okolo 2 500 Kč/tunu). Dále sklízení trvalých travních porostů (sena) se může také podílet na výrobě paliva, je to další významný zdroj paliva v místě spotřeby.
Kolik biomasy (obilí, polen, pelet atd.) je v dané lokalitě, musí být posouzeno případ od případu. V další části článku se pokusím pojmenovat skupiny paliv a k nim kotle tak, aby investice i provoz byl optimální.

Technologie spalování a zdroje biomasy
Při výběru kotle je dobré posuzovat na jaké palivo je kotel je konstruován. Všeobecně je možné konstatovat, že širší rozsah paliv dává ve výběru paliva vyšší svobodu a tím ovlivňuje ceny. Jestliže je některé suroviny omezené množství, pak se dá předpokládat i vyšší cena (například bílé pelety, tvrdé dřevo a podobně). Takže se naskýtá otázka využití další biomasy pro výrobu plelet, ale to je spojeno s technickými odlišnostmi, jako nutnost automatického odpopelnění, zamezení napékání popelovin a podobně. Proč tedy s takovýmto palivem začínat ? A je vůbec vhodné? Napříkald obilí pro topení. Ročně se této suroviny u nás vyprodukuje cca 8 mil tun, pokud vezmeme odpad 5 %, což je skutečnost, je tu cca 400 000 tun obilí, které je připraveno k využití jako palivo a při prodejní ceně bílých pelet průměrně 5 Kč/kg u zákazníka se cena obilí může této ceně blížit, protože sklizeň obilí je plošná záležitost. Cesta k zákazníkovi je proto relativně krátká a tudíž i ekonomická. Zákazník má možnost oslovit několik dodavatelů v blízkém okolí. A tak, na každého výrobce obilí může být navázáno několik stálých odběratelů paliva, kteří budou umět nekvalitní obilí odebrat za přijatelnou cenu pro obě strany. Zemědělců je rozhodně hustší síť, nežli výrobců pelet. Dalším palivem jsou alternativní pelety, v největší míře se jedná o peletování slámy a nověji sena. Zde je opět příležitost vyrábět a dodávat palivo bez velkých dopravních nákladů, protože výroba a spotřeba je v regionu, v obci a je možno toto palivo dodávat s výše uvedenými službami. Pro zemědělce to pak znamená práci v zimě a využití techniky i mimo sezónu.

Energetické řešení
Obdělaná půda
Výroba paliva v regionu
Zaměstnanost v regionu
Nízká cena topné sezóny
Moderní zařízení na světové úrovni
Dlouhodobě ekonomické řešení
Cenová nezávislost na politice státu
Ekologie

Pohled na paliva
Polena: zastávám názor, že polena jsou vhodná pro topidla o výkonu do 15 kW, u vyšších výkonů již skladování, manipulace a obslužnost je náročná a potlačuje výhodu levného paliva. Vezměme výkon kotle 30 kW, to znamená, že hodinově tento kotel potřebuje cca 12 kg paliva, při plné sezóně to je cca 150 kg za den. Ruční manipulace se 150 kg znamená cca přenést cca ½ metru dřeva, to je cca 20 až 40 náručí. Podle mne takováto manipulace bude stále víc na ústupu, kotel je investice na cca 10 až 15 let (kotle s delší životností již nemohou v žádném případě splnit emisní požadavky, které se u nich zpřísňují, je to obdoba automobilů, rozhodně přijde doba technických kontrol a pak starý kotel prostě kontrolou neprojde). Dále polena by měla být využívána i pro efekt ohně, takže polena jsou hlavně do různých krbových topidel a kamen.
Pelety, obilí: zde je hranice výkonu kotle na toto paliovo někde do 100 kW. Nad tuto hranici by již měla být využívána plaiva, ve kterých je méně práce a energie, jako piliny, štěpka, nebo sláma. Do 100 kW výkonu jsou pelety velice vhodné palivo, které umí poskytnout pohodlí srovantelné s jinými ušlechtilými palivy jako plyn, nebo olej, avšak za příznivější cenu.
Štěpka, piliny: palivo vhodné pro kotle o výkonu nad 100 kW. Do tohoto výkonu je však nevhodné, neboť jejich měrná váha předpokládá rozměrá sila, dále pro dopravní cesty je nutné dimenzovat dostatečný příkon motorů, což zase znamená cenovou náročnost na provoz. Proto tvrdím, že pro výkony do 100 kW jsou vhodnější pelty a ušlechtilé plaivo.
Balíkovaná sláma: je to palivo vhodné pro výkonu někde nad 600 kW, a ať již s rozdružováním, nebo pálením celých balíků, jen pro výkony pod 2 MW jsem skeptický, zda lze spalováním celých, nebo krájených balíků docílit dodržení emisních limitů. Podle mne to je technicky nezvládnutelné.

Ing. Vladimír Verner

Späť

Aktuálne vydanie

Partnerské periodiká

TriboTechnika


www.tribotechnika.sk

SolarTechnika


www.solartechnika.sk